Thursday, November 26, 2009

मुक्त

दिवसांची थडगी बांधून त्यांना दरवर्षी फुलं वाहून काहीच होत नसतं.
अजून काही फुलं तेव्हढी दूर होतात त्यांच्या आईपासून…हि सुद्धा हिंसाच.

आम्ही बांधलीयेत अशी थडगी जागोजागी
स्वातन्त्र्यदेवतेचा आत्मा व्हीव्हळतोय आत आत.
जखमा वाहतायत भळभळून, मिळेल त्या छीद्रातून.
अशीच थडगी बांधत राहिलो तर कधी या देशाचं स्मशान होईल
ते सांगताही येणार नाही.

जाळून श्राद्ध देखील घालू नका त्याचं.
आत्मे शांत होतात दहावं बारावं करून याचा पुरावा तरी कुठे आहे?
कावळे घास तेव्हढा गिळून जातील,
आणि त्या दिवसांचे अतृप्त आत्मे पुन्हा पुन्हा जन्माला येत राहतील.

मुक्तच करायचं असेल त्यांना तर सूड घ्या त्यांच्या बळीचा.
आपापल्या परीने.
कुठलाही गाजावाजा न करता…शत्रू सावध ह्यायला नको!
मुक्त होतील ते तेव्हाच आणि शांत होऊ आपणही.

3 comments:

wishdesire said...

26/11 event is a deep wound on our souls which is still not healed and I feel for the coming years too it would take time to heal. And it is necessary, we always remind ourselves how blessed we have been for having such Jawans who have given away their lives for us.

Thanks Sonal for writing these 'burning' lines which will remind us, 'everytime' we read them, that we have to be alert and we (each & everyone of us) has to fight against terrorism. Its not only the duty of the Police & Jawans, but also of us, being a Citizen of our Country.

Jai Hind.

Yogesh said...

fakt 26-11 nahi pan aaplya kade sagalyach goshtinach asa hot asat ... fakt aathavani asatat pan tyasathi kahi solution nasat ..... saglyanchach nahi pan khara trass tari kiti janana hoto? .... lihit gelo taro barach vadhel .... tu ya vishayachya veglya anga kade baghitlas he jast mahtvach aahe ...

jyoti said...

he kharach ahe, pan manus swarthi ahe. tyamule ya gosthina nyay milat nahi.